Mezinárodní výstava Bratislava 5.9.2009
5.9.2009 jsme se zúčastnili mezinárodní výstavy v Bratislavě. Velmi jsme se těšili, protože jsme sebou brali i Andyho, pro kterého to byla jeho první výstava v životě. Jsme plni dojmů, takže není možné to v sobě ututlat a nenapsat sem nic
Musím tomu dát nějaký řád, aby to nebylo chaotické.
Musím vám prozradit, že do Bratislavy jsme jeli přes Maďarsko. Protože Roman si nedal říct a neodbočil tam kde měl, a další odbočka nás čekala až v Maďarsku na hranicích. Tam porušil všechna pravidla silničního provozu a přes hrdost záchranáře se otočil přímo na hranicích. Na místo jsme dojeli včas.Ještě že Maďarsko je pár km od Bratislavy.

Jako první se dostali na řadu norksé lesní kočky. Andy zvládal výstavu perfektně. utvrdili jsme se v jeho povaze. Je to obrovský pohodář a velmi rád se ukazuje.
Naše myšlenka,že bude vhodný do chovu nám byla potvrzena. Na kleci si ležel jako v pelíšku. Posuzovatel pan Sagurski byl sice tajmný, takže následovala prohlídka Andyho, pak psaní do posudku a pak ticho. Ústně jsme se nedozvěděli nic. Jen jsme letmo odchytávali co šeptal svoji žákyňce. Na výstavy jezdíme teprve 1 rok, ale někdy mě tyto věci strašně udivují. Člověk si říká,že by se mohl na výstavě něčemu přiučit, dozvědět se o přednostech a chybách dané kočičky. Někdy se nám poštěstilo a posuzovatel byl opravdu velmi komunikativní. Ale asi jsme trefili na blbý den. Nechci nikoho kritizovat, ale připadli jsme si jako na pantomimě. Ticho, tiše napsaný posudek a bylo to.
Teprve na upozornění jestli by mohli mluvit víc nahlas, nám pár věcí přece jen řekli. No neva, nedělám si z toho velkou hlavu. Asi žiju někde v oblacích a chtěla bych toho víc. Nicméně Andy dostal NAPSANÝ
nádherný posudek. EX1. dostal dokonce i nominaci do BIS, což nás velmi potěšilo. A k našemu úžasu vyhrál nad svým tatínkem Atillou titul BIV. Byli jsme opravdu překvapení a samozřejmě že i potěšeni
Atík ten nás velmi potěšil, získal svůj třetí CACS a nominaci do BIS. To že mu ukradl titul BIV jeho syn ANDY moc neřešil. Salámoval na páničkovi a užíval si klid.
Nesmím taky opomenout koťátko AMY, která je sestřička ANDYHO. AMY získala také EX1 a cýstavu zvládla naprosto perfektně
.
BOhužel jedinou fotku kterou jsem ukořistila je neprofesionální, ale stojí za to
Musím říct, že tahle výstava byla velmi nročná, protože v sále bylo dost nedýchatelno. Protože jsme měli 3 kocourky tak jsme chtěli být co nejblíž, aby jsme stále nechodili sem a tam. Nakonec to všichni naši mazlíci zvládli na výbornou.
I když teda Michael to tentokrát nesl trošku hůř než kdy jindy. Jako vždycky jsme se s kurilským bobtailem dostali na řadu až někdy pozdě odpoledne. Michael je ve vynikající formě, má perfektní srst. A tak jsme si říkali, že by mohl mít šanci dostat nominaci, tak jako v Brně. Ale hned, jak začal pan posuzovatel posuzovat nám bylo jasné,že se dnes na nás štěstí neusměje. Já asi furt lítám někde v představách jak by to asi mělo být.
úpřimně si vždycky po podobných zážitcích říkám, jestli to má vůbec cenu jezdit s neznámým plemene po výstavách. Asi až zase vychladnu na to začnu mít jiný názor,ale ted o tom nejsu přesvědčená.
Pan posuzovatel si vzal Michaela, prohlídl si ho, chvilku na něj koukal a předevšema se začatl ptát paní Mahelkové, jestli je to uznané plemeno. Musím přiznat, že možná moje představy jsou trošku někde v nebesích,ale to, že posuzovatel neví, že kurilský bobtail je už několik let uznané plemeno, mi dost vyrazilo dech. V duchu se mi to honilo sem a tam a říkala jsem si, jak může Michaela dobře posoudit, když ani neví, že je kurilský bobtail uznané plemeno?
V duchu jsem už všechno odpískala a s jakoukoliv nominací jsem se rozloučila. Moje představy jsou asi takové, že když bych byla posuzovatel, přišla bych na výstavu, vzala bych si papír, koho dnes budu posuzovat. Kdybych uviděla plemeno, které moc dobře neznám vzala bych si standart a trocu bych si je připomenula. Bohužel je to pouze moje představa.Pro mě je naprosto nepřípustné, aby se posuzovatel ptal veřejně na něco, co má být v jeho branži naprostá samozřejmost.
Michaelovi napsal sice krásný posudek, a Michael získal svůj prní CACIB ale další posun nám byl jasný. Bylo vidět že nás pozval na rozstřel do nominace pouze z povinnosti. Abych pravdu řekla, možná mohl dát nominaci přímo.Bez tady toho divadýlka. Při rozstřelu nám chtěl oduvodnit, proč posílá do nomince Britskou kočičku. Snažil se najít na Michaelovi vadu a pak nám řekl, že by měl mít jiný profil. Za ten rok, co jezdíme po výstavách už jsem slyšela hodně nesmyslů, ale ted jsem se utvrdila, že když posuzovatel neví, tak jen něco plácne a myslí si, že to neslyšíte. Ale aby vám někdo vytknul přesně to co máte ve standartu, je dost zajímavý
Kurilský bobtail je v české republice velká vzácnost. S PP jich je u nás v ČR pouze pár. Je tady spousta lidí,kteří si koupí kurilského bobtaila od rádoby chovatelů, kteří kryjí něčím uplně jiným než kurilským bobtailem. A podle těchto bobtailů, kteří mají platný Průkaz původu se dělá standart. Dost dobře nechápu, podle čeho posuzovatelé na to srovnání vlastně přijdou. Naši bobtailové jsou 3 generaci v zajetí takže, takže standart se dělá vlastně podle nich. Michael má profil přesně tak jak má kurislký bobtail mít. Nic si z pana posuzovatele nedělám, ale fakt zvažuju jestli se na výstavy s kurilkami nevykašleme. I když podle čeho by se topotom posuzovatelé učili?

No ono mě to určitě zase přejde, ale chvilku to potrvá.

V hlavním sále bylo sice nedýchatelno, a občas jsme měli strach jestli to naše kočičky udýchají. Ale udýchali. Panovala tam velmi příjemná atmosfera. potkali jsme spoustu fajn lidí. Viděli spoustu krásných kočiček.
Na závěr bych chtěla ještě říct, že vím,že organizátoři dávají do toho určitě všechno. Ale nevím jestli by nebylo dobré zvážit, koho dávat na místo stevardů. Už jsem myslela, že skončím,ale tohle fakt ještě musím napsat
Nevím jestli je od od organizátorů dobrá volba dávat na místa stevardů děti. Nevím jestli by třeba neměla být nějaká věková hranice.Nevím k čemu je stevard, který nerozumí ani posuzovateli natož, aby vám třeba nepomohl aspoň s nějakým překladem. No ale budiž je to naše věc, že třeba neumím anglicky. Druhá věc ale je jakási zodpovědnost za vystavovaná zvířata.S kamarádkou jsme se bavili kdo by byli zodpovědný, kdyby se nějakému zvířátku něco stalo? Na výstavách se nacházejí kočky, které stojí tisíce korun. Jseou v tom neuvěřitelné investice. A myslím,že 11 nebo 12 leté dítě, není právně zodpovědné za nic. No to je samozřejmě jen uvaha.
Osobně jsme se včera setkali s tím, že na výstavě byla jedna paní poprvé. Byla u posuzovatele
před námi. Všude v propozicích máte napsané,že na požádání vám kočku stevard předvede. Paní, protože byla na výstavě poprvé, si nebyla jistá a tak přišla za stevardkou a ta jí řekla,že ji kočku nepředvede. Koukala jsem jak blázen. Nevím o co jí šlo,ale taky nevím proč to tedy píší do propozic. Paní byla z toho rozčarovaná.
Potom mě také překvapilo, že jsme byli na Slovensku a bylo tam spousta Slováků a Čechů a někteří stevardi mluvili anglicky. To jsem nepochopila vůbec. Jeden pán chtěl něco říct stevardce, a protože neustále kuňkala anglicky do mikrofonu čísla, šel za ní a řekl jí, at to hlásí Slovensky. Bohužel stevardka mluvila pouze anglicky a koukala na něj co chce. Ať si říká každý kdo chce co chce, tohle je fakt neuvěřitelné. protože některým stevardům nebylo vubec nic rozumnět, tak jsme si čísla hlídali sami. Neumím si představit, že bych byla na včerejší výstavě nováček.
Takže asi tak. Když jsem potom pozorovala naše kočičky v BIS, byla jsem taky překvapená. Nemyslím si, že by třeba kočička měla naději zvítězit jen proto, že ji stevadr drží líp nebo hůř, ale byla jsem překvapená z toho, že někteří stevardi pusobili dojmem jako muchy sežerte mě. Nosili kočky jako hadice a nebo hadr. Samozřejmě, že chápu, že jsou všichni za celý den unaveni, ale to jsme my všichni. Určitě by si majítelé představili kočky mnohem líp. Pokud už existuje pravidlo,že předvézt kočku může pouze stevard, možná by k tomu mohli přistupovat trošku víc zodpovědně. A pokud je to nebaví, neměli by to dělat.
Organizátorům Bratislavské výstavy děkujeme, Víme,že je to velmi těžké vše zajistit. Ale anglicky mluvící stevard na slovenské výstavě, který neumí česky, bylo na nás trochu moc. S představování v BIS už si asi začínám zvykat. Protože v Brně to bylo tak nějak podobné. Existují stevardi, kteří nosí kočky na urovní břicha tak jakoby nesli smeták.
I přes některé nedostatky, se nám výstava moc líbila. Jsem ráda, že jsem za rok našeho ježdění po výstavách pochopila to,jak si hlídat to, kdy jdu na řadu, systém posuzování, kde vyzvednout posudky a podobně 

Všichni kdo na výstavách začínáte, držím vám palce, abyste všechno pochopili. A kdybyste to nepochopili napište
my vám rádi poradíme jak si co na výstavách pohlídat

Náhledy fotografií ze složky Výstavy


